V metropoli se jičínské rezervě nedařilo, domácí využli nezkušenosti hostí

Neděle 4. listopadu 2018, Praha

Jičínské béčko zajíždělo do Prahy a chtělo určitě bodově zabrat po dvou ztracených zápasech. Nestalo se, mladíci HBC se připsali další, možná zbytečnou porážku. Rozhodovaly zkušenosti domácích a naopak mladická nezkušenost mladých hráčů hostí. Ale i v tomto prohraném zápase předvedli Jičínští kvalitní akce.

Sokol Vršovice – HBC Ronal Jičín “B” 27:22 (13:8)

Hosté přijeli citelně oslabeni o pilíř obrany i útoku Masáka, nemocen byl i neúnavný bojovník Bíšek, na pivotu pak chyběli Šebek a Pekař. Příležitost tak dostali další dorostenci a byl to pro ně velmi poučný zápas. Do 13. minuty totiž hosté dokázali držet s domácími krok. Docela solidně fungovala obrana, v útoku se již tolik nedařilo, ale díky kvalitní obraně byl stav prakticky neustále vyrovnaný. Poté však přišel nepochopitelný zkrat jičínských hráčů. V útoku nedokázali soupeře překvapit, zakončovali zbrkle, z nepřipravených střeleckých pozic. Dokázali ale též vyprodukovat šest technických chyb prakticky za sebou a neproměnili čtyři vyložené šance. Prostě se ukázalo mládí ve vší nahotě. Úsek od 14. do 25. minuty prohráli hosté 7:0 (ze stavu 4:4 na 11:4) a vypadalo to, že je po zápase. Jičínští se dokázali zvednout až v závěru poločasu, korigovali čtyřmi brankami na poločasových 13:8.

Promluva k hráčům o přestávce ovoce nepřinesla. Hosté i druhou půli začali s nepřesnostmi, zbrkle a bez nápadu. Vršovice díky tomu bez problému navýšily a udržovaly náskok až osmi branek. Teprve od poloviny druhé půle začala mít hra Jičína prvoligové parametry. Jakoby mávnutím proutku se dostávali Jičínští do šancí, rapidně zlepšili obranu a začali pomalu náskok Sokolů snižovat. Stav 20:12 korigovali na 20:15, posléze na 22:18. Zlepšená obrana Jičína přinesla ovoce. I domácí začali pod tlakem chybovat a ne vždy řešili akce správně. Posledních deset minut byli hosté lepší, agresivní obranou získávali míče, dotahovali náskok Pražanů, ale v rozhodujících chvílích opět zklamali v koncovce. Neproměněné sedmička, dva brejky a náskok. To by v případě proměnění měnilo situaci na palubovce. Nestalo se, domácí tak vedení uhájili a získali oba body.

U hostí se projevila klasická mladická nevyhranost mezi dospělými. Hráči často vymýšleli složitá řešení místo jednoduchosti, někdy hráli příliš stereotypně. Jičín měl výhodu osmi přesilovek, ale nevyhrál ani jednu, vždy ve své početní převaze inkasoval. Hráči nedokázali často rozpoznat správný okamžik pro střelbu či přihrávku. Pochvalu však určitě také zaslouží a to za prvních třináct minut první půle a posledních patnáct zápasu. Házená se však hraje na šedesát minut, což nestačilo. Ve velmi dobrém světle se představil F. Bareš, který neúnavně dobýval vršovickou branku, ale též sehrával ukázkové akce s bratrem Martinem. Ale i ostatní se i přes chyby snažili, Vraný na rozehrávce, Vaněk v obraně, střelecky se dařilo Drbohlavovi, srdnatě bojovali s vyspělejším soupeřem i M. Knittl a silově disponovaný Vávra. Utkání pak mladíkům v jičínském dresu ukázalo, že mezi dospělými nemohou ani na chvíli něco podcenit, naznačilo, že i sebemenší chybička nebo zaváhání se vymstí. Poznat to, to je ten důvod, proč v jičínském dresu získávají tito dorostenci neocenitelné zkušenosti.