Z daleké Třeboně se zpět do Jičína vrátil Zdeněk Kubík, kterého není potřeba dlouze představovat, jelikož v jičínském týmu už úspěšně působil. Stejně jako jeho spoluhráči absolvoval první herní prověrku na přípravném turnaji v Glogówě a jeho zápis do jičínského týmu byl velice úspěšný. Ve dvou zápasech nastřílel celkem 14 branek. Co vedlo k jeho velkému návratu a jaké jsou jeho cíle? Přečtěte si v našem krátkém rozhovoru.
Zdendo, jaké to je po roční odmlce opět obléknout dres Jičína?
Jsem hrozně rád, že mám možnost znovu jičínský dres obléct. Jsem za to vděčný hlavně manželce a rodině, že mi to umožnili.
Vzhledem k tomu, že jsi již v minulých sezónách v Jičíně působil, dokázal bys posoudit, co se v jičínské kabině změnilo?
Kabina hlavně omládla, ale takové to zdravé jádro zůstalo. A když už ne v kabině, tak se kolem házené pohybují lidé, kvůli kterým jsem se rád do Jičína vrátil.
Jak dlouho jsi byl s Jičínem v kontaktu? Přemýšlel jsi nad nabídkou dlouho a měl jsi případně i jiné nabídky?
V kontaktu jsme s vedením Jičínských byli prakticky pořád. I loňský rok jsem měl do Jičína hostování a v případě zranění bych byl k dispozici. Nad nabídkou jsem dlouho nepřemýšlel, dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli to zvládnu co se týče rodiny a práce.
Probíral jsi s trenéry, jakou roli v týmu budeš zastávat a co od tebe očekávají?
Konkrétně jsme ještě mou roli neprobrali, ale myslím, že se známe dobře a že víme, co od sebe máme čekat. Z posledních let v Třeboni jsem zvyklý i v tréninku občas něco říct mladším spoluhráčům. Tak se budu snažit i z tohohle hlediska trochu přispět k výchově mladých hráčů.
Máš za sebou pár týdnů přípravy, jak bys ji zatím zhodnotil?
Vzhledem k tomu, že jsem “hrubou” přípravu absolvoval individuálně, měl jsem trochu strach, jak na tom fyzicky budu. Těch pár týdnů v Jičíně si myslím zatím ukazují, že to tak špatný snad není.
Nebyl problém po tak dlouhé pauze od házené, která byla způsobená pandemií koronaviru, znovu naskočit do každodenních tréninkových dávek?
Vzhledem k okolnostem jsem měl už od konce února dost času na sobě pracovat. Takže jsem trénoval individuálně víceméně denně. Co mi chybělo, tak byl míč a střelba. Ta bude potřeba teď doladit a potrénovat.
Jaké jsou tvoje osobní a týmové cíle?
Cíle jsou jasné. Bavit se házenou a být co nejvíce prospěšný týmu. Jak se bude dařit týmu se teprve ukáže.
V Jičíně jsi byl známý svým neobvyklým číslem 86, které jsi nosil na svém dresu. S jakým číslem budeš nastupovat v nové sezóně?
I v nové sezóně zůstanu věrný své 86.
